Robert Lyndon Cesta sněžných ptáků
Silný čtivý příběh o dalekém putování nejen po moři a přitom ze středověku? Plný dobrodružství, odvahy, bitev, střetů, barvitého líčení krajiny ? Anglie, Orkneje, Island, Grónsko, peřeje na Dněpru, Konstantinopol? Lučištník, jeden vrah na útěku, mladý učenec a medik, válečník, krvežízniví kočovníci, kteří nejsou šustivě papíroví, ale z masa a kostí? Že to zní nepravděpodobně?
Ani náhodou.
Cestu sněžných ptáků psal prý autor přes pět let. A je to znát. Detailní popisy života na moři se prolínají se sokolnictvím, válečnictvím Vikingů a zvyklostmi obyvatel zemí, kterými naše výprava putuje. Nevím, jaký je rozdíl mezi dýkou a nožem, ze sokolnictví si pamatuju jen "kejkle" s oblékáním čepiček na hlavy dravců při odpoledním vystoupení ornitologického kroužku na hradě Šternberk, a že by bylo až tak vzrušující, říct nemohu. Po přečtení Cesty už ale pro mě nic nebude jako dřív)....
Lyndon vás přilepí do křesla a nevstanete, dokud tu bichli s bezmála šesti stovkami stran nezavřete na poslední stránce. Ta kniha vás pohltí. Takhle vám bude bušit srdce.
O tu pěknou mapku v knize, že jo. Vsadíme se?