Gao Xingjian Bible osamělého člověka
Ani ne román. Proud vědomí, který táhnout by se mohl nekonečně dál a dál. Až mě překvapilo, že v jednu chvíli kniha najednou skončila. Prolínání dvou rovin. Hlavní hrdina mladík a Čína za časů Kulturní revoluce. Mao jako Slunce největší. A na straně druhé dnes již stárnoucí dramatik, exulant, který se vydává do Hongkongu na premiéru své divadelní hry. Schyluje se k návratu britské kolonie do jejího čínského lůna.......
A také ženy, ženy, ženy. Mocný impuls k tvorbě! Dávají mu životní sílu, jsou hnacím motorem jeho činů uměleckých i lidských. Jednu mění za druhou jako ponožtičky. Skoro až posedlost ženským tělem a chtíčem. Zároveň si ale uvědomuje, že stárne a život bez rodiny a potomků, v nichž by i nadále existoval, hrozí prázdnotou a smutkem...